Historie

ORGANIZACE  |  VÝSTROJ A VÝZBROJ

1. světová válka

90. národní armádní divize byla sestavena z důstojníků a několika málo poddůstojníků pravidelné armády a nových absolventů nedávno vytvořených výcvikových středisek pro důstojníky. První středisko tohoto typu bylo založeno 15. května 1915 ve vojenské oblasti Leon Springs v Camp Stanley. První běh důstojnických uchazečů tvořili zejména dobrovolníci z Texasu. Bylo třeba postavit zcela novou armádu bez byrokratických průtahů a především zkvalitnit a zrychlit výcvik, neboť v Evropě v tuto dobu zuřila válka a hrozilo zatažení USA do konfliktu. Výcvik a přípravné kursy probíhaly podle tzv. „Plattsburského programu“, který navrhnul genmj. Leonard Wood na počátku roku 1915. Tento systém umožňoval armádě rychlý přerod civilistů v nižší důstojníky. Kurs trval zhruba 90 dní a odtud také pochází pojem „devadesátidenní zázraky“ (90-day wonders), kterým byli označováni jeho absolventi. První důstojníci byli jmenováni 15. srpna.


90. pěší divize byla ustavena dne 25. srpna 1917 v Camp Travisu ve státě Texas a jejím velitelem se stal genmj. Henry T. Allen, uznávaný důstojník se zkušenostmi z Filipín, který mimo jiné působil na generálním štábu a také jako atašé. Všichni první rekruti byli buď z Texasu (180. brigáda) nebo z Oklahomy (179. brigáda). Z iniciál těchto států také pochází znak divize – červená písmena T a O. Divize byla posléze doplněna muži z dalších výcvikových táborů. Mnoho jich přišlo z Camp Dodge ve státě Iowa. Výcvik probíhal od podzimu roku 1917 až do června 1918. První dodávku britských pušek Enfield M-1917 (v americké armádě označované jako M17) obdržela divize v říjnu. V době od 5. do 12. června 1918 se divize přesunula do naloďovacího střediska v Camp Millsu ve státě New York. Do konce června již všechny jednotky divize odpluly směrem do Evropy. Některá uskupení zamířila přímo do Francie, většina divize však přistála v Anglii. 358. pěší pluk uskutečnil 4. července přehlídku za přitomnosti primátora Liverpoolu a město uspořádalo banket.

Rukávová nášivka 90th ID z období 1. světové války


V průběhu července 1918 se do Francie po moři přepravila celá divize. Dělostřelecká brigáda byla umístěna ve výcvikové oblasti poblíž Bordeaux, zbytek divize se pak přesunul vlakem do výcvikového prostoru Aignay-le-Duc, severovýchodně od Dijonu. Tam bylo i velitelství divize (179. brigáda a 357. pluk pěchoty), velitelství 180. brigády a 359. pěšího pluku byla umístěna v Recey-sur-Ource. 358. pluk byl v Minotu a 360. pluk v Rouvres. Divize v oblasti zůstala šest týdnů a trénovala osm hodin denně než byla odeslána na frontu v oblasti města St. Mihiel. Průměrný postup v operaci u St. Mihielu byl okolo šesti kilometrů, u Meuse-Argonne až 22 km. V tuto dobu byla fronta po třech letech opět v pohybu, protože většina německých sil byla vyčerpána jarní ofenzívou, do které úspěšně zasáhly i americké jednotky, které byly v oblasti už od roku 1917. 90. pěší divize bojovala od 20. srpna 1918 nepřetržitě až do konce války (11. 11. 1918). Byla nasazena ve dvou hlavních ofenzivách a sedmi podpůrných operacích proti císařské armádě, po uzavření příměří působila jako součást okupační armády.

Za tuto dobu divize ukořistila 42 německých děl, 36 minometů, 294 kulometů, 903 pušek a obrovské množství munice a jiného materiálu. Vzala do zajetí 32 důstojníků a 1 844 německých vojáků. Za toto však divize zaplatila smrtí 37 důstojníků a 1 042 mužů. Zraněno těžce bylo 62 důstojníků a 1 257 mužů, 123 důstojníků a 4 671 mužů lehce. Bojovými plyny bylo zasaženo 81 důstojníků a 2 094 mužů.

Divize za svou účast na západní frontě obdržela oficiální pochvalu za činnost v operacích St.Mihiel a Meuse-Argone. 57 mužů obdrželo DSC (Distinguished Service Cross).

TO BE CONTINUED...

Mnoho informací naleznete na oficiálních stránkách Asociace 90. pěší divize
www.90thdivisionassociation.org

 

Významnou roli v bojích na západní čs. hranici sehrál zejména 358. pěší pluk. Na fotografii pózují vojáci 1. čety (1st Platoon) roty F (Fox Company), 2. praporu (2nd Battalion) zmíněného pluku (358th Inf. Reg.). Laskavě nám ji poslal pan Wayne Rizor, jehož otec Robert Rizor v 1. četě sloužil (na fotografii v horní řadě sedmý zleva) a aktivně se zúčastnil bojů na českém území. Snímek byl pořízen v červnu 1945 po odchodu jednotky do německého Vohenstraussu.