BÍLÉ KARPATY 2011
01.09.2011 | T C H
Navazujeme na naše aktivity v prosinci 2009, kdy jsme navštívili místa sestřelených amerických bombardérů v okolí Libiny a po pečlivé přípravě vyrážíme do Bílých Karpat, místa dramatických leteckých bojů, které se odehrály 29. srpna 1944. Při náletu na nádraží v Moravské Ostravě a na rafinerii v Ostravě-Přívoze zde bylo sestřeleno sedm bombardovacích letounů 20. perutě 2. bombardovací skupiny. Naší základnou je slavičínský Army Park, odkud v pátek vyjíždíme na průzkum míst dopadu několika sestřelených strojů, která se nachází v kopcovitém terénu moravsko-slovenského pomezí. V sobotu jsou na programu oficiální vzpomínkové akce pořádané Muzejním spolkem A. Jaška a Muzeem Bojkovska v Bojkovicích včetně zajímavého semináře badatelů a besedy s Janem Mahrem, autorem knihy Vzpomínky na neznámé letce. Kolona sestává z pěti vozidel (včetně Antikrista) a až na drobné problémy s jedním rozdělovačem vše hladce funguje. Denní teploty hrubě přesahují třicítku, ale sklopená přední skla a sobotní bouřka zase vrací vše do normálu. Akce je nepochybně zlatým hřebem letošní sezony!
(25.–28. 8. 2011)

Výchozím bodem cesty je Tovačov, ze kterého míříme přes Holešov, Fryšták, Slušovice, Vizovice a Loučku do Slavičína. V Holešově na náměstí ještě čekáme na Čerta a jeho neposkvrněnou C-13 a cpeme se pochoutkami z místní pekárny.

Ze Slavičína jedeme přes hranici a zastavujeme se v Nemšové. Navštěvujeme hřbitov, kde byl dočasně pohřben Andrew A. Solock, zadní střelec bombardéru B-24H SN 42-52313 „Rough Cobb“, který se po poruše motoru zřítil nedaleko od loveckého zámečku Antonstal.

Sympatický místní obchodník si fotí naše stroje před svým koloniálem a nenápadně nám pak věnuje láhev své pálenky. Romantickou lesní asfaltkou pokračujeme až na místo havárie, kde je umístěn nerezový kříž. V okolí se stále ještě nacházejí drobné části Liberátoru.

Cesta ze slovenských kopců na moravskou stranu vede nádhernou přírodou. Přes Žítkovou míříme do Krhova. Teplota vzduchu se drží vysoko nad 30 °C, ale motory (až na jeden trochu teplejší) to zatím zvládají.

Na místě dopadu létající pevnosti B-17G SN 42-32048 „Queen“ v Krhově byl v roce 1994 postaven nový památník. Letoun byl součástí formace Dog box, kterou tvořilo 7 letounů 20. perutě, 2. BG. Sestava se za hlavním proudem opozdila a v 10:45 se stala kořistí Bf 109 a Fw 190.

Děkujeme našim skvělým průvodcům – Laďovi Slámečkovi a Mirkovi Navrátilovi, bez kterých by se celý podnik nemohl vůbec uskutečnit!

Na slavičínském hřbitově bylo dne 31. 8. 1944 pohřbeno 28 padlých amerických letců, kteří byli sestřeleni v letecké bitvě nad Bílými Karpaty. Společně s několika badateli a místními občany vzdáváme padlým letcům čest. Je přítomen i pan Jan Mahr (v bílém), ...

... který v letošním roce vydal výjimečnou knihu Vzpomínky na neznámé letce. Ta podrobně dokumentuje osudy sestřelených spojeneckých letounů a jejich osádek nad územím Moravy a Slezska.

Mužstvo se chystá na oběd v místní zámecké restauraci, kde si jeden z ’ombres téměř sráží hlavu v neuvěřitelně nízkých vstupních dveřích. „To nejste první!“, vesele komentuje příhodu číšník...

Zobrazená plynová páka z bombardéru B-17 však z muzea není – pochází ze soukromé sbírky. Podle odstínu je zjevné, že interiér kabiny byl v barvě Dark Dull Green. Ruka pilota setřela barvu rukojeti až na kov...

Slavičínští zvěrokleštiči byli asi veselá parta. V části muzea naleznete jejich bizarní nástroje a mezi jinými také tuto společnou fotografii. Smějící se figura v pozadí není kleštič, ale BJ (čti Bí Džej).

Místo dopadu části létající pevnosti B-17G SN 42-38096 „Big Time“ u Šanova jsme navštívili společně s reportéry ČT24. Stroj, který byl rovněž součástí 20. perutě (Dog 6) začal po zásahu raketou hořet a explodoval.

Jako jediný z celé osádky se zachránil pilot 2/Lt. Thayne L. Thomas, kterého exploze vymrštila z rozpadajícího se vraku. Po dopadu na zem se mu podařilo vyhnout se zatčení, překročit hranici a dostat se do Banské Bystrice.

Dne 17. záři jej společně s několika dalšími americkými letci dopravila B-17 do Itálie. Mnoho artefaktů z tohoto i z dalších sestřelených letadel lze shlédnout v místním muzeu, jehož duší i motorem je Michael Žitník.